STRUČNÝ VÝVOJ ORGANIZACE PŮVODCE FONDU

Osvobození Československa v roce 1945, zásadní podíl Rudé armády na něm i politická situace a společenská atmosféra té doby způsobily postupnou proměnu předválečného charakteru republiky. Její vnitřní vývoj se začal vzdalovat demokratickým zásadám a mezinárodní orientace se postupně zaměřila na Sovětský svaz. Košický vládní program rozdělil mocenské pozice a KSČ obsadila ve vládě klíčová místa.
Nejvyšší mocenské orgány zůstaly zachovány, závažnější změny se ale uskutečnily na nižší úrovni politické moci zřízením národních výborů (NV). Ty se měly stát zcela novým systémem veřejné správy, spojujícím v sobě pravomoci bývalé samosprávy a politické správy. Jejich koncepce se v řadách představitelů KSČ zrodila již za války a exilová vláda na ni, pod dojmem vývoje válečných událostí přistoupila. Tak byly NV zahrnuty již do dekretu prezidenta republiky č. 18/44 ze 4. prosince 1944 a následně do vyhlášky ministra vnitra č. 43/45 Sb. Jejich budování stanovilo vládní nařízení č. 4/45 Sb. z 5. května 1945 a dekret č. 45/45 Sb. O územní organizaci správy vykonávané NV hovořil dekret prezidenta republiky z 27. října 1945 č. 121/45 Sb., který stanovil, že správní rozdělení republiky se vrací ke stavu z 29. září 1938.
V důsledku citovaných dekretů a nařízení se v našem regionu obnovily v rámci politického okresu Most soudní okresy mostecký, hornolitvínovský, kateřinský a došlo i k úpravě stavu obcí. Některé se ustavily jako samostatné, jiné byly připojeny k významnějším obcím. Několik se jich znovu začlenilo do soudního okresu Most, jiné se vrátily do soudních a politických okresů Duchcov, Jirkov či Chomutov. Politický okres Most čítal v prosinci 1945 celkem 49 obcí a 21 osadu, měl rozlohu 238 km2 s 90 000 obyvateli, z nichž bylo 60 000 Němců.
Podívejme se, jak se tato situace promítla do života malé obce Korozluky, ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Mostu, pod Jánským vrchem, který dnes díky výskytu řady vzácných rostlin patří do chráněné oblasti České středohoří.
Po osvobození se vesnice navrátila do obnoveného mosteckého soudního okresu, rozkládala se na ploše 339 ha a ke konci roku 1945 měla 391 obyvatele. Obec Sedlec, která se později stala osadou Korozluk, měla rozlohu 300 ha a vykazovala v té době 257 obyvatel .
Přesné datum ustavení Místního národního výboru (MNV) v Korozlukách není známo, o jeho existenci vypovídá až zápis s datem 30. 6. 1945. Toto dne se v hostinci U Brzků konala schůze, kde se volil nový MNV, tudíž lze předpokládat existenci nějakého výboru starého. Do čela toho nového byl zvolen Josef Novák, jeho místopředsedy Gustav Brzek a Václav Tomášek. Dále se ustavilo pět komisí: finanční, zemědělská, bytová, zdravotní, kulturní a tělovýchovná a výkonem funkce jakéhosi místního tajemníka byl pověřen Jiří Havlůj.
Hlavní úkoly tohoto orgánu představovala pomoc občanům, kteří se vraceli zpět na sever, ale i novým osídlencům. Jednalo se nejen o zajištění potravin, ale následně i přídělů domků, usedlostí a nábytku. Současně připravoval a organizoval odsun Němců, jehož první část se realizovala na podzim roku 1945, druhá pak v únoru 1946. Na vsi také pomalu docházelo k obnově společenského a kulturního života, oživení nastalo i v politické sféře znovuustavením tří politických stran: komunistické (KSČ), národně socialistické (NS) a sociálně demokratické (SD).
Zásadní význam pro další vývoj země měly volby v květnu 1946, ve kterých zvítězila KSČ, čímž se podstatně zvýšil její vliv na státní moc. Následně skončila i parita zastoupení politických stran, uplatňovaná na všech stupních státních orgánů, tedy i v NV. Jejich složení bylo upraveno podle výsledků voleb, čímž značně zesílil vliv KSČ.
Také v Korozlukách, které tehdy čítaly 431 obyvatele, z toho ještě 130 Němců, se 7. 7. 1946 konala ustavující schůze nově utvořeného, tzv. "obnoveného" MNV, který tvořilo 5 členů za KSČ, 2 za SD a 3 za NS. Zřízeno bylo 5 komisí, novým předsedou se stal Jiří Havlůj za KSČ a prvním náměstkem národní socialista Josef Novák.
Přestože uvnitř MNV nepanovaly zrovna přátelské vztahy, provázené častou obměnu jeho členů, vyřizoval běžnou agendu a přispíval k poválečné obnově obce. Podílel se na organizaci zásobování, soupisech majetku podléhajícího konfiskaci i jeho následné národní správě. Věnoval se též místní problematice zemědělských hospodářství a živností, které zejména v roce 1947 poznamenala špatná ekonomická situace, způsobená katastrofálním suchem.
Neklidná celostátní situace se projevila v Korozlukách hledáním viníků ve vlastních řadách, které vyvrcholilo v květnu 1947 bouřlivou radou a plénem MNV, na nichž se projednávala rezignace a odvolání několika členů za KSČ včetně předsedy. Po měsíci obviňování a výpadů se podařilo svolat schůzi a zvolit novým předsedou Jana Suka za KSČ, místopředsedou se stal Václav Tomášek za NS. Znovu se ustavilo pět komisí: finanční, zemědělská, zásobovací, bytová + sociální + stavební a osvětová + zdravotní + kulturní.
Únorové události roku 1948 odstartovaly zásadní změny nejen v životě lidí, ale i správě státu. Komunisté převzali mocenské pozice a provedli všechny body svého vládního programu, doplněné o požadavky z únorových dnů, jako vypracování nové ústavy, další znárodňování a novou pozemkovou reformu. Režimu nepohodlní se bez průtahů a pokynů vyšších orgánů sesazovali. Případný odpor rychle likvidoval silný státně bezpečnostní aparát, který již zcela kontrolovali komunisté.
Nástrojem prosazování této politiky se staly rovněž Akční výbory Národní fronty (AV NF), jeden z nich byl na místní úrovni zřízen v době únorového převratu také v Korozlukách, kde výrazně ovlivňoval práci legálního MNV. Stalo se tak hned na mimořádné schůzi MNV dne 3. 3. 1948, kde předseda Suk podal informace o událostech posledních dnů a seznámil přítomné s rozhodnutím místního AV NF. V něm se uvádělo, že členové MNV za stranu národně socialistickou nedostáli v únorových dnech svojí povinnosti k národu tím, že se nedostavili na schůzi akčního výboru a posléze složili svoje funkce. MNV se tudíž doplnil novými členy, sedmi za KSČ, třemi za stranu sociálně demokratickou, bez zastoupení zůstala strana národně socialistická! Funkci předsedy uhájil Jan Suk a místopředsedou byl zvolen Karel Procházka, oba za KSČ.
K další rekonstrukci členstva MNV došlo již na plenárním zasedání 25. 3., na kterém předseda rovněž informoval o nutnosti zvolení obecního tajemníka, jelikož obecní agenda stále narůstá.
Ani toto složení MNV však nemělo dlouhého trvání, protože na plenární schůzi dne 11. 7. došlo nejen k nahrazení dalších tří členů, ale rezignaci podal i sám předseda Suk. Byla přijata a novým předsedou se stal Jaroslav Lukeš, který okamžitě provedl další reorganizaci MNV. Již o měsíc později, 7. 8., však nový předseda na jednání rady prohlásil, že agendu úřadu v současném stavu nemůže převzít a nabídl svoji demisi, která však byla odmítnuta. Podal tedy návrh, aby agendu převzal a vedl placený úředník. S okamžitou nabídkou přispěchal předseda místního AV NF, který informoval přítomné o tom, že úředník Grégr z MNV v Mostě je ochoten dát jejich agendu za 3.000 Kč do pořádku a za měsíční poplatek 1.500 Kč ji vésti. Jeho návrh byl schválen. Funkcionář AV NF zásadně zapracoval toho roku ještě jednou, když se na základě jeho návrhu provedla při plenárním zasedání 5. 12. 1948 další rekonstrukce MNV a novým předsedou se stal Josef Málek, zatímco Jaroslav Lukeš byl přesunut do funkce místopředsedy.
Nové politické a společenské poměry po únoru 1948 se výrazně dotkly také života občanů převážně zemědělských Korozluk. Docházelo k postupnému rušení živností v obci, nejcitelněji však obyvatele zasáhla nucená kolektivizace zemědělství, vedoucí k založení Jednotného zemědělského družstva. Výsledky jeho hospodaření včetně plnění zemědělských dodávek však byly natolik katastrofální, že se staly pravidelným bodem programu všech jednání rad i plenárních schůzí MNV v následujícím období. V roce 1952 zde mimo JZD působil i Státní statek, strojový park se soustředil do Státní traktorové stanice. Právě na statek postupně přecházela veškerá zemědělská činnost a poměrně významně po dlouhou dobu ovlivňoval i dění v obci, zatímco JZD potichu zmizelo v propadlišti dějin.
Změny postihly i původní zemské zřízení. Na základě zákona č. 280/48 Sb. se vládním nařízením zrušily tři zemské národní výbory a vytvořilo 16 krajů s příslušnými okresy. Nové krajské národní výbory začaly působit od 1. 1. 1949. Podle zákona o krajském zřízení obsáhl oblast Mostecka a Litvínovska kraj 5 se sídlem v Ústí nad Labem. Původně se uvažovalo jen o novém rozdělení poměrně velkého správního okresu Most, ale nakonec bylo rozhodnuto o vzniku okresů dvou, což se projevilo i ve vládním nařízení č. 3/49 Sb. z 18. ledna 1949. K 1. 2. 1949 tak nový okres Most představoval celkem 27 obcí a 7 osad, měl plochu 17 568 ha a 49 436 obyvatel. Obcí Korozluk ani Sedlce se však tato reforma nijak nedotkla.
Na základě vládního nařízení 72/49 Sb. byli určeni újezdní tajemníci pro jednotlivé obvody, kteří měli za úkol pomáhat malým národním výborům a proškolovat jejich funkcionáře. Korozluky a Sedlec patřily do obvodu újezdního tajemníka sídlícího v Obrnicích. O dva roky později se na základě vládního nařízení 151/51 Sb. zavedla funkce tajemníků u všech NV.
Ani následující roky neznamenaly stabilizaci v personálním zastoupení správy této malé obce. Jak se říká, změna je život, a tak se na 12. 4. 1949 svolalo mimořádné plénum s programem další rekonstrukce MNV včetně volby dalšího předsedy. Tím se ale zcela výjimečně stal "staronový funkcionář" Jan Suk, ve funkci místopředsedy zůstal Jaroslav Lukeš. Po roce však bylo opět všechno jinak, protože na plénu MNV dne 30. 5. 1950 se J. Suk s funkcí rozloučil a předal ji Františku Visingerovi.
Že to byl dar vskutku Danajský, dokládá zápis z jednání rady, kde se doslova píše: "S. předseda Visinger nanesl těžkosti MNV a uváděl mímo jiné žetakhle už to dál nejde že jednotlivé ref. mu naMNV nepracují, že musí všechno dělat sám a že nato nestačí přijeho zaměstnani a že s. Suk nechce vidávati potravinové lístky, plénum navrhlo více osob se kterými víjde s. předseda do jednání a vísledek oznámí".
Zda předseda Visinger "vísledek" oznámil či nikoli, není z dalších zápisů jasné, zato se v nich v roce 1952 objevila hned dvě jména nových předsedů MNV. Nejprve Karla Procházky a později Ferdinanda Kunce, funkci tajemnice vykonávala Libuše Benešová. Důvod k odvolání prvního z jmenovaných předsedů se však dovíme až z pozdějších zápisů, kde se doslova praví: "dal přes hubu předsedovi JZD". Jak vidno, měli Korozlučtí opravdu o zábavu postaráno.
Veselí na vsi však rozhodně nekorespondovalo s dalším propadem ekonomiky, který se ani v roce 1953 nedařilo zastavit. Pokračoval pokles životní úrovně, inflace rostla a následně provedená peněžní reforma měla za následek do té doby nevídanou vlnu protestů a kritiky hospodářské politiky KSČ. Proto nakonec i její sjezd potvrdil linii odklonu od urychleného tempa investic a schválil cestu postupné stabilizace a zvyšování životní úrovně. Současně bylo zřejmé, že nová soustava správních orgánů ani její reorganizace nenaplnily očekávání. Úřadování se nezmenšilo, ba právě naopak. Příchod nových, nezkušených kádrů znamenal sice rozhodování bez zbytečného "papírování", ale také bez potřebných znalostí a často i v rozporu se zákony.
Proto vyšel v roce 1954 ústavní zákon č. 12/54 Sb. o národních výborech, zákon 13/54 Sb. a zákon č. 14/54 Sb. o volbách do NV. To znamenalo další přiblížení k sovětskému systému. NV se staly orgány státní moci a rady NV orgány státní správy. Na prosté občany měl nejvíce zapůsobit právě zákon o volbách do národních výborů, protože do té doby byli jejich členové jmenováni do funkcí nejprve vládou a po roce 1948 na návrh Národní fronty ministrem vnitra. Nový zákon měl vytvořit zdání svobodného rozhodování obyvatel státu, ovšem způsob realizace voleb včetně sestavování jednotné kandidátky NF měl s demokracií pramálo společného.
Skutečností však zůstává, že listopadové volby roku 1954 znamenaly v Korozlukách určitou stabilizaci ve vedení obce a předsedové již nepadali s takovou intenzitou jako facky v místním hostinci. Ve funkcích byli potvrzeni jak předseda Ferdinand Kunc, tak tajemnice Libuše Benešová.
K jistému uklidnění došlo toho času i v ekonomice, kde se přece jen projevily některé kladné výsledky, což částečně stabilizovalo i politický systém. Současně však proběhly v roce 1956 velké nepokoje v Polsku a Maďarsku, což značně nahlodalo důvěru značné části našeho obyvatelstva v oficiální politiku.
Také po dalších volbách do NV, které se konaly 19. 5. 1957, zůstal prvním mužem obce Ferdinand Kunc, post tajemníka obsadil Josef Smolík, zvoleni byli rovněž členové čtyř komisí.
V dubnu 1960 schválilo Národní shromáždění novou územní organizaci státu. Podle zákona č. 36/60 Sb. se republika rozdělila na 10 krajů a 108 okresů. Správní reforma se projevila velkými změnami i v našem regionu. Litvínovský okres se navrátil do území okresu Most a nový okres nejenže neztratil žádnou z obcí dosavadních, ale naopak se rozšířil o území některých obcí z okresů Chomutov, Bílina a Duchcov. Měl tudíž územní rozsah poněkud větší než v roce 1945 a zahrnoval 50 obcí a 93 osady s 120 381 obyvatelem. V souvislosti se změnami došlo ke sloučení některých obcí pod jeden NV.
Právě takový osud potkal i vesničku Sedlec, kde se již v únoru konala veřejná schůze za účasti 57 občanů, kteří se vyslovili za spojení jejich obce se sousedními Korozluky.
Schůzovalo se i v Korozlukách, ovšem za zcela jiným účelem. Na slavnostním zasedání 6. května se zde totiž za účasti 101 občana předával titul Vzorná obec, udělený na základě usnesení ONV i KNV. To byl jistě důvod k radosti a oslavám. Bujaré veselí se opakovalo i následující měsíc, když do obce poprvé zavítala delegace sovětských turistů čítající 178 osob, čímž se v té chvíli počet obyvatel obce téměř zdvojnásobil. Jak uvádí zápisy, trvala družná zábava až do druhé hodiny noční a zejména dvanáctistupňový mostecký ležák dobře zapadl do tohoto radostného rámce, neboť těmto drahým hostům velmi chutnal!
Období družného veselí nikterak nenarušil nový zákon o NV, který začal platit v květnu 1960, ani volby, které proběhly 12. června, přestože přinesly v Korozlukách změny v obou funkcích. Předsedou byl zvolen Josef Křenek, tajemníkem se stal Karel Kocáb a rada měla 13 členů. Volby se již netýkaly osady Sedlec, kde tamní rada úřadovala ještě do konce června a potom veškerý materiál předala nově zvolenému MNV v Korozlukách. V Sedlci se ustavil občanský (osadní) výbor, který měl zastupovat zájmy občanů této nové korozlucké osady. Původní návrh, aby společný MNV úřadoval jednou týdně v Sedlci byl sice schválen, ale v podstatě se nikdy nerealizoval. Aktivita občanského výboru postupně opadala, a ani jeho návrh, aby se plenární zasedání konala s měsíčním odstupem, ale stejným programem, jednou v Korozlukách a jednou v Sedlci, neměl dlouhého trvání.
Jméno obce Korozluky se v roce 1960 zapsalo do povědomí nejen díky titulu Vzorná obec, ale zejména činností Zemědělského odborného učiliště, které zde začalo působit. Tato dvouletá škola včetně internátu byla umístěna na korozluckém zámku, který se rozkládá na Jánském vrchu nad obcí. Jeho poslední majitel, zámožný podnikatel Josef Richter, který zde žil až do roku 1945, nechal původně klasicistní objekt upravit do novorenesančního slohu, kolem něj provedl rozsáhlé parkové úpravy a na úpatí nechal vystavět kapli sv. Josefa v podobě rotundy. I po válce objekt čekal pestrý a mnohdy neradostný osud a vystřídalo se v něm několik uživatelů.
Jedním z nich bylo od roku 1959 učiliště, které mělo seznamovat zhruba 80 žáků s technikou a mechanizací v zemědělství, ale i prácemi kolářskými, truhlářskými a kovářskými. Jistou specialitou školy se stala výuka včelařství.
Popudem ke vzniku učiliště se stalo usnesení vlády o získávání vlastního zemědělského dorostu, které se rozhodl naplnit Státní statek využitím právě této historické památky. Přestože byl objekt k takovému účelu naprosto nevhodný, vydrželo tzv. provizorní řešení několik dalších let. V jejich průběhu byl zřizovatelem učiliště nejen Státní statek, ale i školské odbory ONV Most a KNV v Ústí nad Labem. Nakonec se škola po zákroku okresního hygienika uzavřela a převedla do Podbořan. S plánovanou adaptací zámku na školní objekt včetně přístavby učebních místností a tělocvičny se sice započalo, ale nikdy nebyla dokončena.
V průběhu poválečných let se mimo zmíněného učiliště a Státního statku stalo uživatelem zámečku také družstvo Včela, krátký čas zde hospodařilo i místní JZD a sloužil rovněž jako sklady civilní obrany pro ONV v Mostě. Nakonec byl objekt ponechán svému osudu a vážně se uvažovalo o jeho demolici. Před několika lety zámeček zakoupil pan M. Perout, čímž skončilo období jeho dlouholeté devastace a již dnes je jisté, že zůstane zachován i budoucím generacím.
Zpět však do reality roku 1960, kdy v červenci vyhlášená nová ústava oficiálně dotvrzovala, že vybudování socialismu bylo u nás dosaženo a název státu se změnil na Československá socialistická republika.
Korozluky však žily svým běžným životem a žádné úspěchy v budování zde nebyly vidět, ba přímo naopak. Pohlédneme-li do statistik, počet obyvatel obce stále klesal, což mělo pochopitelně svoje nepříznivé dopady. Pro ilustraci několik čísel: rok 1930 - 381 obyvatel, 1950 - 228, 1961 - 227, 1970 - 207, 1980 - 115, 1990 - 85. A obdobná čísla pro osadu Sedlec: 200, 225, 241, 171, 100, 19 (!) obyvatel. A zmiňovaný dopad tohoto trendu byl jasný, v Korozlukách i v Sedlci stálo vedle obývaných, byť často nevyhovujících domů i řada neobydlených budov a neužívaných zemědělských objektů, které se neudržovaly, pozvolna chátraly a hrozily zřícením. Již od roku 1948 docházelo tudíž v obou obcích k řadě demolic, které pokračovaly i v dalších letech. Důvodem tohoto neutěšeného stavu byl mimo jiné poválečný chaos v dosidlování statků po odsunutém německém obyvatelstvu, kolektivizace zemědělství a s ní spojená ztráta motivace k udržování tzv. společného majetku a v neposlední řadě i chybějící finance národního výboru na opravu obecních budov či dokonce výstavbu nových objektů.
Tento nepříznivý trend ve zlepšení bydlení se nepodařilo místní samosprávě zvrátit ani v dalších letech. Posléze se objevil ještě další fenomén, který devastaci obou obcí podstatně urychlil - osoby cikánského (dnes rómského) původu, o čemž vypovídá několik postřehů z dobových zápisů: "Problémy s osobami cikánského původu jsou zejména v Sedlci, zde např. rodina G. J., ale i další, se postupně stěhovali z domu do domu, kde vyřezali trámy na půdě, podlahy a s tím topili. Občané jsou rozhořčeni! O cikánské otázce se na okrese mluvilo hodně, ale nic se neudělalo. Je to záležitost, se kterou si celostátně nevíme rady. (Což bohužel platí dodnes.) Cikáni rovněž ničí stromy podél silnice, i v lese, kde je přírodní rezervace kácí stromy, kradou uhlí a dříví u domů a jejich psi trhají domácí zvířectvo, zejména slepice".
A jaké změny se udály v šedesátých letech minulého století na místním národním výboru? V roce 1961 proběhly doplňovací volby a tři poslance, kteří si neplnili svoje povinnosti, nahradili noví lidé. Důvod dalších doplňovacích voleb, které se konaly již o rok později, byl však jiný. Ze vsi se totiž odstěhovaly čtyři rodiny, jejichž příslušníci byli v radě MNV. Toho roku také došlo, na základě usnesení OV KSČ v Mostě, k odvolání tajemníka Karla Kocába a funkci převzala Anna Šimáčková. Proč k tomu došlo, však není známo.
Podobné nejasnosti panují i kolem voleb v roce 1964. Těsně před nimi, na jednání rady, dala na vědomí A. Šimáčková, že byl na návrh výboru organizace KSČ schválen tajemníkem František Visinger. Podle zápisů však ještě po volbách, které proběhly 14. 6. 1964, figurují ve funkci předsedy J. Křenek a tajemnice A. Šimáčková. V zápisu z jednání rady dne 15. 7. 1964 se však praví, že: "radu vede tajemník s. Visinger, protože předsedkyně s. Šimáčková je na dovolené."(!) Jak k těmto zmatkům došlo a kam zmizel funkcionář Křenek není jasné, zato se v zápisech dovíme, že: "v osadě Sedlec bylo odvoleno již v 8,30 a v Korozlukách už v 9,00 hod., poněvadž občané cikánského původu volili manifestačně." A pak, že tito občané působili jenom potíže...
Nemalé problémy však působila občanům Korozluk tzv. uhelná trasa, která vedla obcí směrem na Prahu. V roce 1964 tudy v denním průměru, tedy za 24 hodin, projelo kolem 2 300 vozů nákladních a 750 ostatních. Muselo to být utrpení nejen pro silnici, ale i domy a zejména občany. Malou náplast na tyto rány představovalo toho roku alespoň otevření kina, které proběhlo v rámci oslav VŘSR, a sloužilo pro obyvatele Korozluk, Sedlce i poměrně vzdáleného Skršína.
Následujícího roku došlo k ukončení prodeje provozovnou Jednoty ve starém hostinci a na novou prodejnu se adaptoval jeden rodinný domek. Budova bývalého MNV v Sedlci se přestavěla na bytové jednotky.
V roce 1966 čekaly MNV další doplňovací volby. Na jednání rady dne 26. 7. oznámila zástupkyně ONV Most, že předsedkyně Šimáčková odchází do důchodu a bude třeba najít adekvátní náhradu. Za to, že neplní svoje povinnosti, si vyslechl kritiku tajemník Visinger. Jeho reakce byla okamžitá, zvedl se, bouchl klíči od úřadu o stůl a se slovy, že již žádné funkce vykonávat nebude, odešel. Na plenární schůzi dne 13. 9. pak došlo nejen k oficiálnímu odvolání tajemníka a několika dalších poslanců, ale jelikož měla A. Šimáčková před odjezdem do lázní, rovněž ke schválení nového předsedy. Této funkce se ihned ujal Jaroslav Havlůj, tajemnicí byla zvolena Anna Dolanská a rada se doplnila o nové členy. Prostě žádné zbytečné ouřadování!
Polovina šedesátých let minulého století se stala významným mezníkem v dějinách do té doby převážně zemědělské oblasti okolo Korozluk a Sedlce. Dosud zde jedinou nezemědělskou činnost představovala těžba jílu, probíhající v rámci Severočeských keramických závodů v závodě 05 Sedlec. V tomto období se totiž rozhodlo jak o výstavbě nové silnici na Prahu, tak i o vybudování rozsáhlého skladu potravin a zeleniny právě v Sedlci. Tento objekt, který se stal jedním z nejmodernějších v republice, se dobudoval roku 1968 a na jeho 9 000 m2 bylo uloženo velkoobchodní zboží, které se rozváželo do prodejen podniků Potraviny, Jednota, Restaurace a jídelny i řady dalších.
Tato skutečnost se promítla do života Korozluk a Sedlce rozšířením pracovních příležitostí pro jejich občany. Do té doby nabízel místním zaměstnání jen Státní statek a Keramické závody, nyní se někteří podíleli i na výstavbě nových závodů. Řada občanů však nadále dojížděla za prací do okresního města.
Občanská vybavenost ani kulturní vyžití nebylo na vesnici veliké. Korozluky měly jednu samoobsluhu s potravinami, pohostinství, osvětovou besedu (která ale plnila 3x týdně jenom funkci místního kina), sál na taneční zábavy, knihovnu (otevřenou pouze 2x v měsíci) a hřiště na fotbal. V Sedlci existovala jen malá prodejna Jednoty, zato zde stála ZDŠ s 5 třídami, do kterých docházelo 58 žáků. V Korozlukách byla pouze jednotřídka s 12 dětmi.
Celkově lze období šedesátých let charakterizovat přetrvávající nedobrou ekonomickou situací. Běžný občan téměř každodenně pociťoval nedostatky v zásobování a honba za podpultovým zbožím se stala národním sportem. Poměry začaly být neudržitelné a vedly proto k snaze o prosazení určitých ekonomických i politických změn. To byl počátek událostí, které se zapsaly do dějin jako Pražské jaro. V červnu 1967 schválilo Národní shromáždění nový zákon č. 69/1967 Sb. o NV a dokonce i v něm se objevily určité prvky reformních snah oné doby.
Všechno bylo ale nakonec jinak a následující rok, rok 1968, se stal jedním z nejtragičtějších v naší historii. Po srpnové okupaci vystřídalo vlnu nadšení a progresu rozčarování, zoufalství a následná apatie, která se podepsala na myšlení nejméně jedné generace. Počátkem roku 1969 vstoupil v platnost zákon o československé federaci. Vnitřní politiku následujícího období charakterizovala řada kompromisů, které ukončil "radikální řez", ztělesněný osobou G. Husáka. Propuklo období tzv. normalizace.
O tom, zda a jak tyto smutné události zasáhly do osudů Korozluk či Sedlce ale materiály MNV mlčí. Jako by se vůbec nic nestalo! Největším problémem se totiž toho času stalo, jak už bývá pro náš národ typické, co jiného než pivo! A tak se dostalo znovu do popředí jméno malé osady Sedlec!
Protože bylo naplánováno, že budoucí hnědouhelný lom pohltí starý Most včetně pivovaru, padlo v roce 1969 rozhodnutí o výstavbě nového pivovaru právě v Sedlci. Koncem roku 1971 slavnostně spočinul v zemi jeho základní kámen. Poslední várku piva uvařil starý mostecký pivovar v srpnu 1972, a tak do doby otevření nového provozu zajišťovalo zásobování Mostecka touto, pro život zcela nezbytnou tekutinou, několik severočeských, středočeských, západočeských a jihočeských pivovarů. Nealkoholické nápoje se dovážely ze sodovkárny v Teplicích.
Budování pivovaru bylo rozděleno do dvou staveb: stáčírnu lahvového piva a vlastní pivovar. Bývalý pivovar vyráběl 300 000 hl piva a 40 000 hl nápojů nealkoholických a ten nový jich měl vyprodukovat 600 000, respektive 200 000 hektolitrů. V lednu 1974 zahájila provoz stáčírna, kde se pěnivý mok, který se sem dovážel z blízkých pivovarů v cisternách, plnil do lahví. Po dokončení druhé etapy výstavby se tato stáčírna přebudovala na sodovkárnu. Provoz pivovaru včetně jeho nové stáčírny byl zahájen v roce 1976, a protože se z dnešního pohledu odborníků jednalo sice o supermoderní, plně automatizovaný provoz, ovšem postavený jakožto socialistický experiment, neakceptující žádnou ze základních zásad pivovarské výroby, dopadl tak, jak dopadl. Po tzv. sametové revoluci se zde vystřídalo několik vlastníků a nakonec sloužil zase jen jako stáčírna nápojů, potom zel delší dobu prázdnotou a v současnosti je alespoň využíván ke skladovacím účelům několika soukromými firmami.
Pro místní obyvatelstvo znamenala tenkrát tato budovatelská epizoda opět nové pracovní příležitosti, ale žádný rozkvět obcím v podstatě nepřinesla.
V říjnu 1969 byl vydán zákon č. 117/69 Sb. o prodloužení volebního období národních výborů a dalších zastupitelských sborů, a to až do příštích řádných voleb, nejpozději pak do konce roku 1971. V lednu 1970 nastala na základě pokynu ÚV KSČ výměna stranických legitimací, která odstartovala proces čistek členské základny. To se projevilo i v Korozlukách, kde došlo v letech 1969 - 1970 k odvolání několika poslanců, kteří údajně neplnili svoje povinnosti.
Další vlna socialistického budování zasáhla osadu Sedlec v roce 1971, kdy se zde rozjela stavba obilního sila s kapacitou 2 100 vagónů a skladu hnojiv s míchárnou, protože původní objekty v Mostě musely ustoupit výstavbě nového hlavního nádraží. O deset let později se přímo v Korozlukách předal do užívání zemědělský areál oborového podniku Statní statky Bílina, kam se přemístilo středisko autodopravy ze starého Mostu a sklady náhradních dílů pro opravy zemědělské techniky. Na rozdíl od pivovaru, který dnes neslouží svému původnímu účelu, je silo v provozu nepřetržitě a zemědělský areál je využíván k průmyslové výrobě.
Třetí stavbou tohoto období, která doslova protnula Korozluky, se stala nová silnice na Prahu. Měla odvést z obce narůstající provoz vozidel na již zmiňované uhelné trase. Negativním dopadem však bylo rozdělení obce na dvě části a při nárůstu těžké nákladní dopravy problém nadměrného hluku stejně nevyřešila. Když se v roce 1971 tento čtyřkilometrový úsek, který překlenul celkem sedm kolejí tratě ČSD, potok Srpinu i část obce Korozluky otevíral, vyšel v okresním tisku oslavný článek s nadpisem "Silnice zítřka". Je v něm popsána novátorská metoda výstavby těchto přemostění, při které byly mostní překlady uloženy na konzolách z předpjatého betonu a podepřeny pouze jediným pilířem, což mělo vytvářet dojem lehkosti a odpadlo tak budování dalších podpůrných sloupů. To přineslo snížení finančních nákladů i nároků na stavební prostor a údajně neomezenou životnost tohoto velkolepého díla. S hořkým úsměvem dnes musím konstatovat, že právě díky oslavovaným novátorským metodám je a bude právě tento úsek silnice více než rok uzavřen a velice nákladně rekonstruován, protože části přemostění hrozilo zřícení. Skutečně to byla silnice zítřka!
A co se dělo roku 1971 v budově MNV Korozluky, kterou již oddělovala od druhé části obce nová moderní komunikace? Ve dnech 26. - 27. 11. také zde proběhly volby do Federálního shromáždění, národních rad a národních výborů. Předsedou toho místního se znovu stal Jaroslav Havlůj, ve funkci tajemnice byla potvrzena Jaroslava Dolanská, nové členstvo ale dostaly stávající čtyři komise a občanský výbor v Sedlci.
O rok později byl pro tuto lokalitu zpracován demografický model, jehož závěry nebyly příliš radostné. Stále pokračující a zvyšující se úbytek obyvatel, klesající zaměstnanost v místě a odliv pracujících do Mostu, nevalné společenské zázemí i občanská vybavenost a pokračující demolice starých domů bez nové výstavby. K určitému zlepšení snad došlo alespoň ve školství, protože v roce 1973 skončila generální oprava školy pro 1. - 4. postupný ročník v Sedlci. Do té doby se školáci z Korozluk a Sedlce prozatímně učili v budově mateřské školy.
V listopadu 1976 se konaly volby do všech stupňů zastupitelských orgánů, které nepřinesly žádné personální změny a vedení MNV bylo opět potvrzeno ve svých funkcích. K částečné obměně došlo až ve volbách následujících, roku 1981, kdy se Jaroslava Dolanská přesunula na post předsedy a tajemnicí byla zvolena Miluše Šidlichovská. Počet komisí se redukoval na tři, občanský výbor v Sedlci zůstal zachován.
Roku 1983 vyšel nový zákon o NV č. 31/1983 Sb., který však, dle dochovaných materiálů, do běžného systému správy obce nijak nezasáhl. Určité změny a celkové oživení společnosti přinesl v roce 1985 až M. Gorbačov, který se pokusil o zavedení reforem, jež se měly postupně promítnout do ekonomiky i společenského života. U nás však tyto pokusy zůstaly spíš jen na papíře a straničtí funkcionáři a státní úředníci nevěděli, jak se s nimi mají vypořádat.
Ani Korozluky nebyly proměnami v duchu tzv. glasnosti nikterak zasaženy, a tak v klidu absolvovaly v roce 1986 další volby do zastupitelských orgánů. V čele obce se tentokrát objevily nové tváře, předseda Ladislav Dolanský a tajemník Stanislav Vomasta. Personální změny ale žádné proměny obce k lepšímu neprovázely a dlouhodobý úpadek pokračoval. Porovnáme-li například počet obyvatel za uplynulých šedesát let, hovoří statistika zcela jednoznačně. V roce 1930 bydlelo v Korozlukách 381 lidí, v roce 1990 jen 85, podobné srovnání platí i pro Sedlec: 200 ku 19 (!). Podobné je to i s počty domů. Korozluky, rok 1930 - 69, rok 1990 - 37, Sedlec: 36 - 10. Jak vidno, spěla obec pomalu ale jistě k zániku. Postupně byl uzavřen hostinec, pro Čechy tolik důležité centrum informací a společenského života, "přežívala" pouze prodejna Jednoty, chyběla kanalizace i plynové rozvody, romantický zámeček nad obcí se pomalu rozpadal.
Stav nečinnosti trval až do roku 1989, kdy došlo k celkové změně politické orientace naší země. V roce 1990 byla na základě zákona ČNR č. 367/90 Sb. ze dne 4. 9. 1990 o obcích a zákona ČNR č. 425/90 Sb. ze dne 9. října 1990 o okresních úřadech, provedena kompletní reforma státní správy a samosprávy. Národní výbory byly zrušeny a po volbách v listopadu téhož roku je nahradily tradiční městské a obecní úřady.
Závěrem je třeba popřát Korozlukám i Sedlci, aby po nelehkých událostech, které je provázely, pokračovaly ve změnách, jež zde byly po roce 1990 zahájeny a staly se opět místy, ve kterých chtějí lidé bydlet.
























VÝVOJ A DĚJINY FONDU

Písemnosti fondu vznikaly v průběhu let činností Místního národního výboru v Korozlukách. Tento MNV, ostatně jako převážná většina ostatních, nepoužíval spisový plán ani skartační řád, platný pro národní výbory. Písemnosti se většinou zakládaly do desek či šanonů chronologicky, a to dle tematiky. Uloženy byly zčásti v kancelářích, zčásti v tzv. spisovně, kterou představovala půdní místnost s regálem. Na nevhodnost tohoto uložení a nebezpečí poškození písemností vlhkem opakovaně poukazovaly archivní prohlídky, avšak bez valného efektu.
Přestože nebyla dle zápisů v archivu povolena žádná skartace, s ohledem na neúplnost dochovaného materiálu lze usuzovat, že došlo v minulosti k nepovolené likvidaci některých písemností.
Do archivu byly materiály předávány postupně, a to v následujících termínech a s těmito čísly přírůstků:
6. 4. 1960 (bez č. př.), 26. 1. 1972 - č. př. 7/72, 13. 5. 1987 - č. př. 12/87, 29. 10. 1990 - č. př. 58/90, 26. 3. 1996 - č. př. 17/96, 1. 7. 1996 - č. př. 51/96.
Část písemností se tak stěhovala spolu s archivem do nové budovy. V současnosti jsou všechny dochované materiály uloženy v depozitáři archivu v ulici L. Janáčka 1310/2 v Mostě.

ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA FONDU A ANALÝZA METOD INVENTARIZACE

Vzhledem k tomu, že původce fondu neužíval pro označování a třídění písemností žádný konkrétní spisový plán platný pro národní výbory, vzniklo pořádací schéma této archivní pomůcky na základě spisového a skartačního plánu, obsaženého v Instrukci č. 12 MV ČSSR ze dne 11. prosince 1987 č. j. VS/1-11 110/675/87 o spisové službě u národních výborů. Při tvorbě inventáře byla respektována základní pravidla pro zpracování archivního materiálu a zásady při zpracování archivních pomůcek v pořádacím programu Bach.
Před zpracováním měřil fond 5,20 bm a obsahoval 58 ev.j., po zpracování činí jeho rozsah pouhých 0,75 bm, což odpovídá 116 inv. č. a 87 ev. j., z toho je 83 knih, 3 kartony spisů a 1 mapa. Zjevný nesoulad mezi evidenčními jednotkami před a po zpracování je způsoben tím, že zápisy o jednání pléna a rady musely být v rámci inventarizace označeny jako Knihy úřední respektive správní.
Protože nebylo v minulosti v tomto fondu oficiálně skartováno, proběhla řádná skartace na základě Protokolu o vnitřní skartaci, který je přílohou Protokolu o schválení archivní pomůcky, č. j. SOkAM/479/08 ze dne 3. 12. 2008. V rámci inventarizace tak bylo vyskartováno 4,45 bm písemností.
Jednalo se o následující materiál bez trvalé archivní hodnoty: velké množství nejrůznějších metodických materiálů, návodů, pozvánek, pokynů, nařízení a oběžníků nadřízených orgánů a dalších písemností vzniklých z činnosti jak ONV, tak i KNV. Dále socialistické závazky, návrhy a registrace kandidátů do voleb, návrhy a registrace volebních komisí, voličské seznamy, voličské průkazy, měsíční, čtvrtletní a pololetní výkazy o výsledcích hospodaření, doručenky, kopie faktur a objednávek, různé účetní doklady, výměry domovní a zemědělské daně i místních poplatků, přiznání k domovní dani, inventarizační zápisy a soupisy, inventární knihy, seznamy domácích porážek, povolení k uzavření prodejen, písemné podklady pro akce Z, seznamy očkovanců, posudky na občany, zápisy o projednání přestupku a nejrůznější měsíční, čtvrtletní a pololetní hlášení.
Fond MNV Korozluky obsahuje písemné materiály z období let 1945 - 1990, které jsou zařazeny do I. a II. kategorie.
Fyzický stav fondu je dobrý a dochované materiály nejsou nijak výrazně poškozeny. Písemnosti fondu jsou však mezerovité, některé časová období či tematické celky (např. vodní hospodářství, školství, zdravotnictví) zcela chybí, jiné jsou zastoupeny jen velmi okrajově.

ROZBOR OBSAHU FONDU

Archivní fond MNV Korozluky tvoří písemnosti vzniklé z činnosti tohoto národního výboru v letech 1945 - 1990. Poměrně ucelené jsou zápisy z jednání pléna a rady. Zachovaly se i zápisy z jednání komisí finační, zemědělské, školské a kulturní, péče o člověka a ochrany veřejného pořádku, které jsou však neúplné.
Ve fondu je dále zastoupena agenda kádrové a personální práce, finanční, zemědělství a výživy, místního hospodářství, obchodu, územního plánování a výstavby, kultury a všeobecné vnitřní správy. Jak již výše zmíněno, nedochovaly se žádné písemnosti z oblastí vodního hospodářství, školství a zdravotnictví.
Jedinou "skutečnou" knihou ve fondu je kronika, popisující (zčásti zpětně) obecní události v letech 1960 - 1978. Závěr fondu tvoří jeden plán obce s vyznačením čísel popisných, nevalné historické hodnoty.
Fond tak poskytuje alespoň částečně informace doplňující správní, sociální, kulturní a politické dějiny mosteckého regionu druhé poloviny 20. století.

PROTOKOLÁRNÍ ZÁZNAM O VYPRACOVÁNÍ INVENTÁŘE

Fond zpracoval, označil, zinventarizoval a inventář úvodem opatřil v létech 2007 a 2008 Mgr. Ivan Víšek.
Po odborném posouzení PaeDr. J. Moravcem, ředitelem SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích, inventář schválil protokolem č. j. SOkAM/479/08 ze dne 3. 12. 2008 Mgr. Ivan Víšek.

PRAMENY A LITERATURA:

" Bertelmann, K.: Vývoj národních výborů do Ústavy 9. května. ČSAV, Praha 1964
" Kocourek, L.: Přehled správního vývoje mosteckého okresu. Věstník okresního archivu, Most 1976
" Obce v číslech. Okres Most. OO ČSÚ, Most 1991
" Ratajová, J. - Rataj, T.: Národní výbory. Pokus o nový model veřejné správy. Documenta Pragensia, Praha 2002
" Rozbory. OO ČSÚ, Most 1981
" Sčítání lidu, domů a bytů 1970 - okres Most. ČSÚ - OSS, Most 1973
" Sčítání lidu, domů a bytů 1980 - okres Most. ČSÚ - OSS, Most 1981
" Sčítání lidu, domů a bytů 1990 - okres Most. ČSÚ - OSS, Most 1992
" Slovník pro funkcionáře národních výborů. Svoboda, Praha, 1966
" Statistický lexikon obcí ČSSR 1965. ČSÚ, Praha 1966
" Vaněček V.: Dějiny státu a práva v Československu. Orbis, Praha, 1964

ÚDAJE O FONDU A INVENTÁŘI


Název fondu: Místní národní výbor Korozluky
Značka fondu: MNV - Kor.
Číslo evidenčního listu NAD: 56
Časové rozmezí: 1945 - 1990
Počet ev. j.: 87 (83 knihy, 3 kartony spisů, 1 mapa)
Počet inv. č.: 116
Rozsah v bm: 0,75
Místo uložení: Státní okresní archiv Most, L. Janáčka 1310/2
Fond zpracoval: Mgr. Ivan Víšek
Pomůcku sestavil: Mgr. Ivan Víšek
Počet stran: XVII / 8
Počet exemplářů: 4
Stav ke dni: 31. 10. 2008
Po odborném posouzení PaeDr. J. Moravcem, ředitelem SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích, inventář schválil protokolem č. j. SOkAM/479/08 ze dne 3. 12. 2008 Mgr. Ivan Víšek, ředitel Státního okresního archivu Most.