Úvod
A - Stručná historie Shromažďovacího střediska Děčín - Staré Město
Shromažďovací střediska vznikala od léta 1945 v celém tehdejším Československu (především ale na území bývalých Sudet) jako tábory pro "koncentraci" německého obyvatelstva před vysídlením. Umisťovaly se převážně do barákových táborů, které v průběhu války sloužily k ubytování zahraničních pracovních sil nebo k internaci válečných zajatců. Zpočátku se pro tato zařízení užíval název "koncentrační tábor", vzhledem k nevhodným reminiscencím ho ministerstvo vnitra ale brzy zakázalo a zavedlo jednotný název "sběrné" resp. "shromažďovací středisko". Provoz středisek se řídil směrnicemi ministerstva vnitra, stráže (v případě Starého Města velitel a 15 - 20 mužů) podléhaly bezpečnostnímu referentovi okresní správní komise, která také financovala jeho provoz a inkasovala poplatky za nucené práce internovaných osob.
Do shromažďovacích táborů (středisek) přicházely z rozkazu vojenských či civilních orgánů osoby německé národnosti, vykázané dříve ze svých bytů, a měly zde čekat na transport do Německa. Tábory (střediska) zároveň sloužily jako zásobárna levné pracovní síly, kterou stát pronajímal jednotlivým národním správcům, institucím i soukromým osobám (zemědělcům) nejen v místě, ale i ve vnitrozemí. Metoda účtování byla identická jako při pronájmu vězňů koncentračních táborů za války - za "kus" se vybírala bez ohledu na kvalifikaci nebo výkon pevná denní sazba: 40 Kč za muže a 25 Kč za ženu. Denní režim, způsob ostrahy, zásobování a velikost přídělů potravin ve střediscích zhruba odpovídaly zacházení s východními dělníky v dobách třetí říše.
Shromažďovací středisko v Děčíně - Starém Městě vzniklo v létě 1945 v areálu barákového tábora postaveného původně pro německé uprchlíky z Východu mezi železniční tratí a dnešní Roudnickou ulicí. Před koncem války objekty sloužily jako zajatecký tábor a od léta 1945 sem byli opět umisťováni váleční zajatci, tentokrát ale němečtí, a také příslušníci SS. Od 15. února 1946 tábor sloužil k dočasnému ubytování a soustředění německého civilního obyvatelstva, které muselo uvolnit své domy a byty českým osídlencům a jeho hlavním úkolem bylo sestavovat a vypravovat transporty Němců za hranice. Přicházely sem hromadné transporty z vesnic celého okresu, aby po několika měsících a případném scelení rodin (některé osoby zde čekaly na své rodinné příslušníky, kteří byli nasazeni na nucené práce nebo uvězněni) odcházely do Německa. Pro tyto účely byly přistavěny další objekty a areál rozšířen. Na základě dochovaných seznamů lze říct, že táborem prošla naprostá většina obyvatel okresu, kteří byli vysídleni v průběhu roku 1946. Přes staroměstský tábor odešlo také několik transportů v rámci akce Antifa. Ve zvláštní oplocené části tábora byla po určitou dobu držena také skupina válečných zajatců, původně umístěných v internačním táboře Rabštejn u České Kamenice. Ze Starého Města byli pak dodáni na nucené práce převážně do dolů na Mostecku a Jáchymovsku.
V souvislosti s postupem vysidlování německého obyvatelstva z Československa se jednotlivá shromažďovací střediska vyprazdňovala. Jejich plošné zrušení proběhlo výnosem ministra vnitra z 20. 11. 1946. Staroměstské shromažďovací středisko bylo uzavřeno k 3. 12. 1946 a v průběhu roku 1947 proběhla jeho majetková likvidace.
B - Vývoj a dějiny fondu
Po likvidaci střediska převzal jeho písemnosti nejprve Okresní národní výbor Děčín, který jako jeho zřizovatel také prováděl majetkové vypořádání. Od ONV materiál přešel v balících do SOA v Litoměřicích, kam se v průběhu 50. let soustřeďovaly písemnosti všech internačních táborů a středisek v tehdejším Ústeckém kraji. Pracovníci SOA Litoměřice vytvořili někdy v 60. letech prozatímní inventární soupis materiálu převzatého od ONV Děčín a s ním písemnosti roku 1976 předali tehdejšímu Okresnímu archivu v Děčíně (přír. č. 2/76). Přestože se jednalo o písemnosti sedmi různých původců promíchané s materiály bezpečnostního referátu ONV Děčín, zapsal tehdejší archivář Jiří Novák do přírůstkové knihy vše jako jeden fond pod názvem Internační středisko Děčín (NAD 1000). Teprve při inventarizaci v roce 2007 provedl archivář Petr Joza rozdělení písemností podle původců a vytvořil k nim příslušné inventáře.
Písemnosti týkající se tábora válečných zajatců, který se nacházel uvnitř shromažďovacího střediska, převzala po jeho likvidaci vojenská správa a jejich další osudy nejsou známy.
C - Archivní charakteristika fondu
a) časový rozsah: 1945 - 1947
b) zachovalost: Vzhledem k malému rozsahu písemností nebyla nikdy provedena skartace a zdá se, že materiál se dochoval víceméně kompletně, včetně účetních dokladů. Rovněž fyzický stav písemností je dobrý a až na částečné pošpinění a stopy po korozi kancelářských sponek vzniklé nevhodným skladováním jsou dobře zachovalé.
c) skartace: Vzhledem k unikátnosti materiálu, který dokládá perzekuci německého obyvatelstva a jeho plánovité vysídlení v letech 1945 - 1946 nebyla provedena žádná skartace. Ve fondu zůstal zachován i účetní materiál obsahující přehledy o nucených pracech internovaných osob a o způsobu zásobování tábora.
d) archivní struktura fondu:
Knihy 1,08 bm (52 knih)
Kartotéky 22,40 bm (1 kartotéka)
Spisy 0,72 bm (6 kartonů)
Celkový rozsah 24,20 bm
D - Rozbor obsahu fondu
Fond je jedinečným dokladem perzekuce německého obyvatelstva v okrese Děčín po druhé světové válce. Nejen že umožňuje sledovat osudy jednotlivých osob, jejich zařazení na nucené práce a později do vysidlovacích transportů, zároveň je jedinečným dokladem obecných pravidel pro zacházení s německou menšinou a technického provedení tzv. odsunu.
E - Protokolární záznam o vypracování inventáře
První zpracování fondu proběhlo někdy v 60. letech v SOA Litoměřice a vznikl při něm nedatovaný a nepodepsaný prozatímní inventární soupis. V souvislosti s vytvořením soupisu byl materiál svázaný v balících ještě navíc zabalen do očíslovaných kartonů. Ke zpracování fondu přistoupil až v únoru 2007 archivář Petr Joza, který materiál rozdělil následujícím způsobem podle původců:
Tabulka změn ve fondu Sběrné středisko Děčín - Staré Město
NAD Název fondu Popis bm
1000 Shromažďovací středisko Děčín - Staré Město původní rozsah 29,00
1578 Shromažďovací středisko Podmokly - Popovice vyčlenění části fondu -0,86
1579 Sběrné středisko Janská vyčlenění části fondu -0,39
1580 Shromažďovací středisko Libouchec vyčlenění části fondu -0,02
1581 Shromažďovací středisko Bynov vyčlenění části fondu -0,12
1582 Shromažďovací středisko pro repatriaci Podmokly vyčlenění části fondu -0,05
1587 Shromažďovací středisko Rabštejn, Česká Kamenice vyčlenění části fondu -0,09
999 Okresní národní výbor Děčín převod do jiných fondů -0,60
změna adjustace -2,67
CELKEM Shromažďovací středisko Děčín - Staré Město rozsah po uspořádání 24,20
Pro malý rozsah spisového materiálu a vzhledem k neexistenci původní struktury spisové manipulace bylo při pořádání uplatněno věcné členění.
Fond Shromažďovací středisko Děčín - Staré Město v únoru - březnu 2007 uspořádal a inventář vypracoval Petr Joza.