STRUČNÝ VÝVOJ PŮVODCE FONDU
Snahy o institucionalizaci dalšího vzdělávání pedagogů se rozvíjely na půdě Vý-zkumného ústavu pedagogického v Praze a Státního pedagogického ústavu v Bratislavě již v letech 1945-1954. V tomto období vznikaly okresní a po vytvoření krajů v roce 1949 též krajské pedagogické sbory. Podle organizačního řádu, vydaného Výzkumným ústa-vem pedagogickým v Praze, byly pedagogické sbory jeho pracovními složkami, zříze-nými ve všech školských okresech na území tehdejší České a Moravskoslezské země. Okresní pedagogické sbory víceméně navazovaly na práci dobrovolných organizací to-hoto typu z období předválečné republiky.
Po roce 1945 byl ustanoven Okresní pedagogický sbor také v Mostě, o jeho kon-krétní metodické a technické pomoci školám a učitelům se však prameny nedochovaly. Byl odborným zařízením se zaměřením na péči a všestranný rozvoj osobnosti učitelů a vychovatelů, na obnovování, rozvíjení a doplňování jejich pedagogických, metodických, odborných i politických znalostí, na pomoc pedagogům v jejich práci. Proto OPS pláno-val a organizoval práce na vzorových a ostatních školách a pomáhal řešit pedagogické problémy místního významu. Okresní pedagogický sbor měl pečovat především o mladé učitele, ředitele škol, třídní učitele, vychovatele, učitelky mateřských škol a učite-le ménětřídních škol. V pohraničním okrese vládl nedostatek učitelů, a proto tato čin-nost sboru byla velmi potřebná. Pomáhal učitelům řešit otázky vyučování a výchovy tím, že pořádal různé přednášky, sledoval stav vyučování jednotlivých předmětů na školách a prováděl jeho rozbor, studoval práci vzorných učitelů a organizoval u nich veřejné hospitace, pořádal referáty a diskuse o jejich práci. Okresní pedagogický sbor byl současně poradním sborem pro metodické sdružení učitelů národních škol a před-mětové komise učitelů.
V roce 1952 Ministerstvo školství, věd a umění vydalo směrnici jednotně upravu-jící činnost těchto sborů. Náplň zdejšího sboru se proto nijak neodlišovala od činnosti v jiných okresech. Mezi jeho hlavní úkoly patřilo šířit a popularizovat pedagogické po-znatky v jednotlivých vyučovacích předmětech, především pak s ohledem na marxistic-kou ideologii, čímž se stal jedním z nástrojů komunistické propagandy ve školství. Dále měl shromažďovat, studovat a šířit zkušenosti nejlepších učitelů a pracovníků mimo-školní výchovy a pomáhat pracovníkům školské správy při řešení konkrétních pedago-gických problémů, např. odbornými radami, posudky apod. Tyto úkoly plnil pedago-gický sbor pod vedením a kontrolou referátu školství a osvěty okresního národního vý-boru.
Okresní pedagogický sbor se skládal z vedoucího, jeho zástupce, okresního škol-ního inspektora, tajemníka, pokladníka, vedoucích kroužků a pracovníků kroužků pro národní školy (tj. první stupeň) a střední školy (tj. druhý stupeň). Při OPS byly ustaveny kroužky pro předškolní výchovu, pro národní školu (NŠ), pro střední školu (SŠ) a pro zařízení mimoškolní výchovy. Kroužek pro SŠ měl dále pracovníka pro český jazyk, ruský jazyk, matematiku, přírodní vědy a pro tělesnou a brannou výchovu. K plnění dílčích úkolů mohli vedoucí jednotlivých kroužků přizvat po dohodě s okresním škol-ním inspektorem další spolupracovníky z řad nejlepších učitelů, nejvýše však pět. Tito spolupracovníci nebyli členy okresního pedagogického sboru a měnili se podle povahy úkolů. Okresní školní inspektor řídil a kontroloval práci v metodických sdruženích a předmětových komisích. Vedoucí kroužku pro NŠ a vedoucí kroužku pro SŠ měli těsně spolupracovat a dbát, aby jednotliví členové sboru neřešili zásadní úkoly obou stupňů odděleně, ale aby jejich činnost odpovídala principu nově zavedené jednotné školy. Před začátkem každého školního roku vypracoval okresní pedagogický sbor plán své činnosti, který schvalovala rada Okresního národního výboru v Mostě.
Při organizaci okresních pedagogických sborů se zpočátku počítalo s dobrovol-nou prací pedagogů. Systém dalšího vzdělávání založený pouze na dobrovolnosti pe-dagogických pracovníků však nebyl dlouhodobě perspektivní. S vydáním nového škol-ského zákona v roce 1953 proto došlo ke změnám v institucionálním zajištění dalšího vzdělávání pedagogů. Financování okresních a krajských pedagogických sborů přešlo na okresní a krajské národní výbory. Vedoucím a dalším pracovníkům byly poskytnuty úlevy z vyučovacích povinností.
Od 1. září 1955 zahájily svoji činnost krajské ústavy pro další vzdělávání učitelů a na činnost sborů navázala nově ustavená okresní pedagogická střediska.
Po vytvoření stupňovité školské soustavy se systém dalšího vzdělávání začal od roku 1956 specializovat. Do studia byly zařazeny specifické disciplíny jako metodika řízení škol (pro ředitele a jejich zástupce), metodika školního dozoru (pro školní inspek-tory), řízení a organizace školství (pro vedoucí pracovníky školských referátů okresních a krajských národních výborů či pedagogické pracovníky ministerstva školství), studi-um a zobecňování pedagogických zkušeností (pro školské a odborné pracovníky sou-stavy dalšího vzdělávání učitelů).
Od roku 1960 proběhly organizační změny jak na krajské, tak i na okresní úrov-ni. Dosavadní krajská pedagogická střediska byla začleněna do pedagogických institutů nově vzniklých krajů a změnila se na zařízení s názvem "Ústav pro další vzdělávání uči-telů a výchovných pracovníků", se stejnými úkoly jako doposud. Okresní střediska byla zřízena ve všech okresních městech podle nového územního uspořádání.
Okresní pedagogické středisko sídlilo v Mostě v Tylově ulici č.p. 97 a nově zahr-novalo i území bývalého okresu Litvínov.
Ve školním roce 1963/64 došlo v krajských městech k oddělení ústavů od peda-gogických institutů a vznikly krajské pedagogické ústavy, které byly odbornými zaříze-ními krajských národních výborů. Metodické řízení krajských ústavů i okresních středi-sek zajišťoval Výzkumný ústav pedagogický v Praze, od roku 1974 pak nově zřízený Ústřední ústav pro vzdělávání pedagogických pracovníků v Praze.
V roce 1964 vydalo Ministerstvo školství a kultury nový organizační řád kraj-ských ústavů a okresních středisek. Další vzdělávání mělo být podle něho realizováno dvěma hlavními formami:
- postgraduálním studiem na vysokých školách pro učitele s vysokoškolským vzdělá-ním,
- studijními cykly, které KPÚ a OPS zajišťovaly pro učitele a výchovné pracovníky s různým stupněm dosaženého vzdělání.
OPS Most organizoval studijní pobyty především ve školicím středisku Křížatky u Litvínova.
Základní formou dalšího vzdělávání bylo řízené samostatné studium doporuče-né literatury.
Okresní pedagogická střediska i krajské pedagogické ústavy dlouho postrádaly zásadní právní úpravu. Školský zákon z roku 1960 neměl o těchto zařízeních výslovné ustanovení a nebyla zahrnuta ani do tzv. mimoškolních výchovných zařízení. Jejich čin-nost se řídila pouze vzorovým statutem.
V průběhu dalších let zůstaly uvedené instituce zachovány, pouze se měni-ly některé jejich kompetence (např. zajištění funkčního studia ředitelů jednotlivých typů škol apod.). Zlepšily se rovněž podmínky práce zejména okresních pedagogických stře-disek. Od situace, kdy vedoucí OPS vykonával svoji funkci na poloviční úvazek a dru-hou polovinou byl nejčastěji okresním školním inspektorem (což byl případ mosteckého střediska) až po stav, kdy vedoucí byl pro svoji funkci zcela uvolněn. Také vedoucí hlavních kabinetů měli na svých školách snížené úvazky a nárok na pravidelnou odmě-nu. Při OPS zpravidla existovaly knihovny s uvolněnými knihovníky, střediska měla i potřebné provozní zaměstnance a technické zázemí. K OPS náleželo od 70. let ještě Okresní technické a materiálové středisko v Dolním Jiřetíně, které mělo na starosti tech-nickou údržbu. Zásobovalo školy a školská zařízení rozličným materiálem k praktické výuce (textil, barvy, zahradní nářadí, osivo, hnojivo, dílenské nářadí apod.) a nabízelo školám různé služby jako broušení nástrojů a nářadí, přípravu polotovarů nebo drobné truhlářské, klempířské a zámečnické práce.
OPS bylo definováno jako tzv. "školské účelové zařízení" nebo též "zařízení sloužící školám" a působilo v oblasti základního školství, předškolní a mimoškolní vý-chovy. Jeho hlavním úkolem bylo poskytovat odbornou a metodickou pomoc ředitelům, učitelům a ostatním výchovným pracovníkům předškolních zařízení, základních škol, škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a školských výchovných zařízení, která odbor-ně vedl okresní národní výbor. Obdobné úkoly specifikoval i pozdější zákon České ná-rodní rady o školských zařízeních č. 49/1984 Sb.
Středisko organizovalo v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků studijní cykly, semináře, přednášky, hospitace a výměnu zkušeností, poskytovalo ředi-telům škol a školských výchovných zařízení konzultační a poradenskou službu při dal-ším vzdělávání učitelů a ostatních výchovných pracovníků, podle pokynů orgánů státní školské správy zkoumalo stav a metody učebně výchovné práce v jednotlivých učebních předmětech, v předškolní výchově i ve výchově mimo vyučování.
Další náplň střediska představovala poradenská činnost, kterou přebrali okresní metodici. Vedli také metodická sdružení a předmětové komise. Vedoucí střediska, okresní školní inspektor a metodici vytvořili okresní pedagogickou radu. Názvy i počty kabinetů a sekcí při mosteckém středisku se v průběhu let měnily. Rozdělení OPS podle činnosti bylo zhruba následující:
I. Kabinety základního zaměření (teorie a řízení škol, ideově politické vzdělává-ní, speciální pedagogika, předškolní výchova, mimoškolní výchova, logopedie, doprav-ní výchova aj.)
II. Oblast společensko-vědních oborů (český jazyk, cizí jazyky, dějepis, zeměpis, občanská nauka)
III. Oblast technických a přírodovědných předmětů (fyzika, chemie, přírodopis, pracovní vyučování)
IV. Oblast výchovných předmětů (branná výchova, tělesná výchova, hudební výchova, výtvarná výchova, lidová škola umění)
V. Součásti OPS (okresní pomůcková komise, filmové středisko, člen okresní komise knihoven)
Oproti tomu krajský pedagogický ústav poskytoval odbornou pomoc ředitelům, učitelům a ostatním výchovným pracovníkům škol a školských výchovných zařízení, která odborně vedl krajský národní výbor (tj. především středních škol a učilišť), dále školským pracovníkům okresních národních výborů a metodikům okresních pedago-gických středisek.
V roce 1971 postoupila likvidace města Mostu až k frontě domů v Tylově ulici a středisko se muselo přestěhovat do jiných prostor v novém Mostě. Přesunulo se nejprve do budovy tehdejší 6. základní devítileté školy v Majakovského ulici č.p. 2343/5. V le-tech 1980-1990 sídlilo v ulici E. Thälmanna (dnes Chomutovská) č.p. 2152 v bloku 14. Ke středisku dále náležela učebna dopravní výchovy na 12. ZDŠ v ulici Z. Fibicha č.p. 2778. Od 70. let až do zániku střediska byl jeho ředitelem okresní školní inspektor Jiří Habán.
Vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 79/1977 ze dne 26. října 1977 upravovala jednotný systém dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických a výchovných pracovníků. Vztahovala se na vedoucí okresních pedagogických středisek a vedoucí je-jich kabinetů.
Pro učitele a ostatní pedagogické pracovníky bylo další vzdělávání povinné. Ob-sah tohoto vzdělávání byl jednotný a schvalovalo ho ministerstvo školství. Zahrnovalo povinně složku ideově politickou, pedagogicko-psychologickou a odborně předměto-vou. Jeho úkolem bylo "obnovit, prohloubit, doplnit a rozšířit jejich znalosti a dovednosti zís-kané v základním studiu v souladu s potřebami socialistické společnosti a vědeckotechnickým rozvojem". Za další vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků zodpoví-daly národní výbory, které odborně vedly školy a výchovná zařízení a jejich organizo-váním byla pověřena právě okresní pedagogická střediska.
Obsah studia se týkal československé výchovně vzdělávací soustavy, komunis-tické výchovy, pedagogiky, psychologie, teorie vyučování příslušným předmětům, po-znatků z oblasti řízení a kontroly práce škol a učitelů, personální (kádrové) práce, eko-nomiky školství, hospodářského a materiálně technického zabezpečení škol apod.
Průběžné vzdělávání učitelů organizovala OPS formou přednášek, instruktáží, seminářů, konferencí, vzorových hodin, exkurzí, tematických zájezdů apod. OPS proto pořádalo nejen metodická školení pro učitelky mateřských škol, ale také kurzy pro pro-mítače, lyžařské výcviky a soustředění, základy logopedie, psychologie, práce s cikán-skými dětmi nebo připravoval metodické listy pro učitele či organizoval okresní kola olympiád a jiných znalostních soutěží.
Významnou a povinnou součástí systému dalšího vzdělávání učitelů bylo tzv. ideově politické vzdělávání. Jeho cílem bylo prohloubit znalost marxismu-leninismu a upevnit správnou orientaci ve světonázorových otázkách a ve společenském vývoji, ne-boť se očekávalo, že učitelé poté budou účinněji působit na mládež v duchu idejí socia-lismu a komunismu.
Především pro ředitele škol a vedoucí pracovníky se organizovalo dvouleté funkční studium podle jednotlivých studijních plánů a osnov, které končilo závěrečným pohovorem a závěrečnou prací.
Situace se radikálně změnila po roce 1990. Se zrušením krajů zanikly krajské pe-dagogické ústavy, jen v některých místech došlo k jejich transformaci na pedagogická centra buď samostatná nebo začleněná do místní vysoké školy. Přestal existovat Ústřední ústav pro vzdělávání pedagogických pracovníků jako koordinační instituce. Některá OPS začala pracovat pod různými názvy a za různých podmínek daných mož-nostmi i osvíceností vedení nově vzniklých školských úřadů. Většinou však, pravděpo-dobně i pod vlivem neblahých zkušeností s jejich předchozím ideologickým působením, zanikla.
Okresní pedagogické středisko v Mostě vyvíjelo svoji činnost do poloviny roku 1991. Posléze došlo k jeho zrušení. Veškeré jeho zařízení přešlo delimitací do správy no-vě zřízeného Školského úřadu v Mostě, který sídlil v ulici Budovatelů 2957.
Na činnost OPS částečně navázalo Středisko služeb školám Most, které vzniklo jako příspěvková organizace v dubnu roku 1992 z původního Materiálového střediska při Školském úřadě v Mostě, které sídlilo v Komořanech. Od 1. července 1995 se středis-ko přestěhovalo do ulice Zdeňka Štěpánka v Mostě, kde nabízelo školám služby jako zásobování učebnicemi a učebními pomůckami, další vzdělávání pedagogických pra-covníků, metodickou činnost, prodej školních potřeb, prodej hygienických a čistících prostředků a přístup na internet.
K 1. 9. 2002 se všechna tato střediska v Ústeckém kraji sloučila do Poradenského centra služeb pro školu, děti a mládež Ústeckého kraje v Teplicích a posléze byla zruše-na.

VÝVOJ A DĚJINY FONDU
Písemnosti, které vznikly činností Okresního pedagogického střediska v Mostě, byly ukládány v jeho spisovně a stěhovaly se spolu se střediskem. Do okresního archivu byla část materiálů předána dne 23. 1. 1990 (číslo přírůstku 6/90) v době krátce před zá-nikem organizace. Zbývající písemnosti převzal nově vzniklý Školský úřad Most, který je uložil do své spisovny na třídě Budovatelů 2957 v pronajatých sklepních prostorách budovy Báňských staveb Most. Tyto písemnosti pak během zániku ŠÚ a stěhování jeho spisovny zmizely a do SOkA Most již nebyly nikdy předány, pravděpodobně byly po-škozeny při opakovaném vyplavení spisovny vodou.
Fond Okresní pedagogické středisko Most je uložen v depozitáři Státního okres-ního archivu Most, ulice L. Janáčka 1310/2.

ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA FONDU
Po celou dobu své existence organizace evidentně nepoužívala žádný spisový plán. Dokumenty se uchovávaly z větší části chronologicky a jen některé druhy písem-ností se třídily do věcných skupin. Proto byly písemnosti při inventarizaci uměle rozčle-něny do následujících skupin:
I. Záležitosti organizační a správní
Řízení
Vzdělávací činnost
Kabinety základního zaměření
Oblast společensko vědních předmětů
Oblast technických a přírodovědných předmětů
Oblast výchovných předmětů
Ostatní
II. Finanční záležitosti
Při inventarizaci bylo vyskartováno 0,73 bm odpovídající 8 evidenčním jed-notkám, o čemž byl vyhotoven Protokol o vnitřní skartaci, který tvoří přílohu Protokolu o schválení archivní pomůcky č.j. SOkAM/203/09 ze dne 22. 5. 2009.
Skartovány byly tyto typy písemností: běžná korespondence, oběžníky a meto-dické pokyny Krajského pedagogického ústavu Ústí nad Labem a ministerstva školství, měsíční plány činnosti, zprávy ze školení a exkurzí pedagogických pracovníků, harmo-nogramy výjezdů dětí do škol v přírodě, politicko-organizační zajištění olympiád a dal-ších soutěží, školení, seminářů a aktivů, pozvánky na akce.
Písemnosti archivního fondu Okresní pedagogické středisko Most tvoří 2 karto-ny spisů, které odpovídají 47 inventárním číslům. Časový rozsah fondu je 1969-1987 a měří 0,22 bm. Obsahuje písemnosti II. kategorie. Fyzický stav fondu je dobrý. Materiály nejsou nijak poškozeny. Písemnosti se dochovaly pouze torzovitě.

ROZBOR OBSAHU FONDU
Písemnosti fondu vinou své torzovitosti dokumentují činnost Okresního peda-gogického střediska v Mostě jen zčásti. Jistou představu o činnosti dávají zprávy o plně-ní plánu jednotlivých kabinetů a sekcí, které tvoří základ dochovaného materiálu. Pone-chány byly i závěrečné práce učitelů funkčního studia, jejichž náměty a způsob zpraco-vání odrážejí působení marxistické ideologie v tehdejší pedagogice. Dokumenty, které by zahrnovaly činnost celého OPS (např. komplexní hodnocení, zápisy z jednání vedení, rozpočty apod.) jsou jen torzovité. Archivní fond lze proto využít spíše k dokreslení si-tuace ve školství v okrese Most v 70. a 80. letech 20. století, tedy v období tzv. normali-zace.

PROTOKOLÁRNÍ ZÁZNAM O VYPRACOVÁNÍ INVENTÁŘE
Fond zpracoval, označil, zinventarizoval a inventář úvodem opatřil v roce 2009 Mgr. Martin Myšička. Archivní pomůcku posoudil Mgr. Jan Němec ze SOkA Děčín. In-ventář poté schválil protokolem č.j. SOkAM/203/09 ze dne 22. 5. 2009 Mgr. Ivan Víšek, ředitel Státního okresního archivu Most.








Prameny a literatura
Úkoly, organisace a činnost okresních a krajských pedagogických sborů, Věstník Ministerstva školství, věd a umění, ročník 8, 1952, sešit 21, s. 277-279
Ludomír Kocourek, Dějiny mosteckého školství, Věstník Okresního archivu v Mostě, Mo-nografie 2, 1978
Jana Peštová, Historie přípravy vedoucích pedagogických pracovníků v Československu. In: Zdenek Obdržálek a kol., Príprava vedúcich pedagogických pracovníkov na riadenie v rozvi-nutej socialistickej spoločnosti, Bratislava 1987