I. Úvod
Stručné dějiny obce a vývoj správy

Koncepce národních výborů byla již zakotvena v ústavním dekretu prezidenta re-publiky ze dne 4.12.1944 (č.18/1944 Úř. věst. čs.) o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění. Volbu a pravomoc národních výborů stanovilo vl. nař. č. 4 Sb. z 5. května 1945, novelizované pak vl. nař. č. 44/1945 Sb. v němž byl blíže vymezen rozsah působnosti NV. Podle uvedených norem se po osvobození v každé obci ustavil místní ná-rodní výbor. V obcích s většinou "státně nespolehlivého" obyvatelstva pak byla jmenována místní správní komise nebo správní komisař, který vedle jiných úkolů, uložených mu zvláštními předpisy, přímo nebo svým úřadem vykonával pravomoc, kterou podle dosa-vadních předpisů vykonávalo obecní zastupitelstvo, obecní rada a starosta obce.
Místní národní výbory se skládaly z pléna, rady MNV, předsedy (jeho náměstka), referentů MNV a komisí. Počet referátů neměl přesahovat polovinu počtu členů rady. Místní správní komise se skládaly z předsedy, náměstka a ostatních členů. Jen výjimečně mohla být správou obce pověřena jediná osoba - místní správní komisař. MSK zřizovaly komise, jejichž vytvoření bylo předepsáno zvláštními předpisy, a se souhlasem ONV si mohly z osob volitelných do MNV zřídit poradní sbor. MSK postupně zanikaly v důsledku osídlení pohraničí českým obyvatelstvem a byly nahrazeny národními výbory. Všechny základní normy týkající se národních výborů měly prozatímní charakter. Teprve potvrze-ním ústavou ČSR (ústavní zákon č.150/1948 Sb.) byly národní výbory zakotveny jako ne-dílná součást státního zřízení. Po převzetí moci komunistickou stranou v roce 1948 byla státní správa zcentralizována. Podle vládního nařízení č.14/1950 Sb. byly národní výbory rozděleny do čtyř kategorií podle počtu obyvatel. Vedení tvořili předseda, tajemník a dal-ších členové rady a poslanci pléna MNV. Kromě toho byly zřizovány komise pléna, které v průběhu let měnily své názvy i působnost. Patřily k nim zpravidla komise zemědělská, plánovací, finanční, pro výstavbu, místního hospodářství, pro veřejný pořádek, zdravotnic-ká a sociální, pro obchod, školská a kulturní a bytová. Podle zákonů 12,13 a 14/1954 Sb. a vládního nařízení ze 7. května 1954 o organizaci výkonných orgánů národních výborů se rada MNV stala orgánem státní správy. Plenární zasedání přitom bylo orgánem státní mo-ci. Komise měly pouze kontrolní funkci a nemohly činit žádných opatření. V roce 1960 vy-šla nová ústava uzákoňující vedoucí úlohu KSČ ve společnosti. Zákon č. 65/1960 Sb. o národních výborech význam samosprávných institucí sice neměnil, ale zákon č. 69/1967 Sb. o národních výborech posiloval některé pravomoci komisí. Tím přispěl k jisté decentra-lizaci správy.

Správně spadal Čtveřín v letech 1945 - 1960 pod ONV Turnov a v letech 1960 - 1963 pod ONV Liberec.







Obec Čtveřín

První písemnou zmínku nacházíme v zápise konfirmační knihy pražského arcibis-kupství z roku 1394 kde je uveden Jan Sobec ze Čtveřína (de Tzwezin) jako spolupatron kostela přepeřského. Jednalo se o šlechtice, pravděpodobně vladyku, který zde sídlil na dvoře s tvrzí a měl právo ovlivňovat jmenování kněze v sousedních Přepeřích.

Čtveřín leží v širokém údolí s nadmořskou výškou cca 300 metrů. Údolím protéká řeka Jizera, která tvoří od pravěku osu osídlení celé naší oblasti. Obec se nachází ve vlh-kém klimatickém pásu s mírnými zimami, s roční průměrnou teplotou cca 7 stupňů. Každo-roční naplaveniny úrodné půdy (povodňové hlíny) a slunné stráně sprašových návějí byly příhodné pro zemědělskou činnost.

K největšímu rozvoji obce došlo za první republiky, kdy ke Čtveřínu byly přičleněny osady Doubí, Husa a Sychrov. Podle sčítání obyvatel v roce 1921 žilo v obci 829 obyvatel. V největším Čtveříně stálo 101 domů obývaných 469 osobami, menší Doubí mělo 34 čísel popisných a 136 obyvatel.

Řada místních dojížděla během války za prací do Sudet. V roce 1940 proto došlo ke zřízení již dříve plánované vlakové zastávky v Doubí. V rámci nucených prací byla v roce 1944 rozšířena silnice spojující státní komunikace mezi Čtveřínem a Doubím.

MNV Čtveřín v letech 1945-1963

Informace o dějinách obce lze zjistit jen obtížně. Zápisy z plenárních zasedaní MNV a jednání rady nejsou ve fondu vůbec dochovány. Klíčovým autentickým pramenem se tak stává obecní kronika vedená v letech 1918 - 1950 uložená dosud na OÚ.

"Zprávy Státního úřadu statistického Republiky Československé" nabízí data o po-čtu obyvatel z počátku prosince 1945. Jak je v úvodu poznamenáno "tato data se nedají přesně srovnávat s analogickými daty za rok 1930, pocházejícími ze sčítání lidu a zahrnu-jícími tedy veškeré obyvatelstvo v obci přítomné". Data za rok 1945 se "vztahují pouze na obyvatelstvo civilní, pro něž byly v 7. zásobovacím období, tedy počátkem prosince 1945, v dané obci vydány potravinové lístky, anebo které bylo hromadně zásobováno v ústavech. Z civilního obyvatelstva nejsou však do zpracování pojaty toho měsíce naro-zené děti nebo osoby tzv. přechodně ubytované." V prosinci 1945 žilo ve Čtveříně 733 obyvatel. O proti údajům z roku 1930 registrujeme pokles o 90 osob (tehdy 823 osob). Výměra obce čítala 572 ha. Sídlem poštovního úřadu byly Přepeře, pro osady Husa a Sychrov je pochopitelně uveden Sychrov.

Po válce převzal správu obce revoluční národní výbor v čele s předsedou A. Pa-seckým a místopředsedou A. Vélou. V prvních poválečných volbách v roce 1946 bylo zvo-leno do místního národního výboru 6 zástupců komunistické strany, 2 za sociální demo-kracii, 5 členů strany národně socialistické a 2 zástupce měla strana lidová.

Existuje přípis ONV Turnov z června 1949 s plánem na vytvoření nové obce Sych-rov. Připomíná se výnos ONV Turnov ze dne 10. října 1946 č. 18.908/48 , kdy bylo z pod-nětu usnesení plenární schůze tohoto úřadu z 16. září 1946 zahájeno řízení o vytvoření nové obce Sychrov (Velký Sychrov). Ten měly tvořit: celá obec Radostín, celá obec Rado-stín (s osadami Radostín, Sedlejovice, Třtí a Vrchovina), z části obce Čtveřín (osady Sych-rov a Husa), z části obce Kamení (z osad Červenice, Kamení a Rybník). V průběhu řízení došlo ke korekci a nová obec měla zahrnovat i místní část Zásada v obci Kamení.

V roce 1950 žilo v obci a jejích osadách 441 osob bydlících ve 135 domech. Z toho vlastní Čtveřín měl 311 obyvatel a 98 domů.

V roce 1952 schválil ONV Turnov složení přípravného výboru JZD Čtveřín. Pouze polovinu přitom tvořili zemědělci. Samotné družstvo vzniklo k 1. srpnu a obhospodařovalo pozemky na katastru Čtveřína, Husy a Doubí. Mnozí místní zemědělci však vstup do druž-stva odmítli. V JZD podle zákona splynula dosavadní družstva pro rozvod elektrické ener-gie ze všech tří zúčastněných částí obce. V prvních letech fungování nedošlo ke svodu dobytka a společnému ustájení pro neexistenci družstevního kravína. Pouze pozemky byly obhospodařovány společně. Nízké výdělky připadající na tzv. pracovní jednotku (PJ) ne-mohly konkurovat výdělkům v nedalekých průmyslových závodech. V roce 1954 pak poda-la většina členů JZD odhlášku z družstva. Rozvoj družstva nastal až po změně státní poli-tiky a masivnější podpoře družstevnictví v druhé polovině 50. let.

V roce 1960 v souvislosti se územními změnami přešla obec Čtveřín od zrušeného ONV Turnov pod ONV Liberec. Jako tzv. středisko byl určen Pěnčín, obec pro místní do-pravně výborně dostupná. Ve volebních seznamech 1960 bylo zapsáno 384 voličů. Všichni se dle záznamu zúčastnili 12. června hlasování a všichni souhlasili s navrženými kandidáty.

Sčítání obyvatel v roce 1961 uvádí ve vlastním Čtveříně celkem 237 obyvatel žijí-cích v 125 domech. Na podzim 1961 proběhly volby soudců z povolání (Dr. Lány) a soud-ců z lidu (p. Lank a Havelka).

První snahy o vytvoření "Velkého Sychrova" jsou doloženy v zápisech ONV Turnov v roce 1946 resp. 1949. Faktickým hybatelem sloučení pěti dosud samostatných obcí Čtveřín, Lažany, Paceřice, Radimovice a Žďárek byl vznik Jednotného zemědělského družstva "Velký Sychrov", jednoho z největších JZD v libereckém okrese obhospodařující-ho pozemky na katastru zmíněných obcí. Při sloučení jednotlivých JZD byl jako vedoucí národní výbor určen poměrně malý MNV Lažany působící v administrativním sídle JZD. Nové družstvo přesto zůstalo rozděleno na jednotlivé výrobní úseky za něž politicky zod-povídaly dosud existující národní výbory v obcích. Roztříštěnost MNV, a tím i zodpověd-nosti za řízení zemědělské výroby v JZD, je označovaná za jednu z hlavních příčin neú-spěchů ve fungování podniku v prvních letech po jeho vzniku (sloučení). Snaha o sloučení obcí začala znovu nabývat na intenzitě po roce 1961. Příslušné orgány v jednotlivých ob-cích (stranické, rady a pléna MNV, veřejné schůze) již tehdy spíše podporovaly integraci obcí. Nicméně ne všude např. na schůzích MNV Radimovice zaznívaly jasně odmítavé hlasy obávající se poklesu životní a kulturní úrovně obce po sloučení s ostatními. Místní vycházeli z propadu výdělků členů nového JZD.
Rozhodnutí nadřízených orgánů neumožnilo provedení sloučení v původně avizo-vaném lednovém termínu 1962. Celý proces schvalování se během roku 1962 opakoval. Teprve 17. února 1963 proběhly ve všech 5 ti obcích volby poslanců společného MNV. K ustavujícímu zasedání došlo o deset dní později 27. února 1963. Národní výbor tvořilo 35 poslanců, z nich dva uvolnění (předseda, tajemník). Rada měla 9 členů, vesměs předsedů komisí. Radu tvořili: František Navrátil (předseda MNV), Jaroslav Čacký (tajemník), Vladi-mír Dlask (finanční) Jan Rulec (pro výstavbu), Jindra Brožková (školská a kulturní), Jan Mastník (veřejného pořádku), Oldřich Oplt (sociálního zabezpečení, kumulovaně s obcho-dem), Karel Bernat. Zajímavá byla situace u komise zemědělské. Navržená ing. Marie Lu-kavcová byla přítomnými jednomyslně zvolena, funkci však pro pracovní povinnosti odmít-la přijmout. Předsedou komise a posledním členem rady se pak stal Jan Bárta. Tím došlo k paradoxní situaci pro obec Paceřice, která ztratila svého zástupce v radě.

Přehled předsedů a tajemníků Místního národního výboru Čtveřín

Předseda
1945 V. Pacecký (Revoluční národní výbor)
1945 - 1949 Miroslav Šťastný
1949 - 1956 Václav Šůda
1956 - 1957 Břetislav Vrabec
1957 - 1960 Jan Bárta
1960 - 1963 Oldřich Oplt



Tajemník
1945 - 1952 Josef Kořínek
1952 - 1955 František Drobný
1955 - 1962 Josef Kuntoš
1962 - 1963 Václav Hejda


II. Vývoj a dějiny fondu

Fond vznikl z činnosti MNV Čtveřín. Písemnosti byly do OA Liberec předány
v roce 1962 - č. př. 618. Vyskartovány byly pouze knihy dlužníků, datum neznámé, patrně před převzetím do SOkA Liberec.
Fond MNV Čtveřín má kartu NAD s pořadovým číslem 1310. Převzaté materiály byly uloženy v kostele sv. Antonína Paduánského v Liberci Ruprechticích. V r. 1992 byly převezeny do pobočného depozitáře SOkA Liberec v Machníně. V roce 2009 došlo k jejich archivnímu zpracování a inventarizaci.

III. Archivní charakteristika fondu

S ohledem na neexistenci původního spisového plánu je využit návrh metodického pokynu ke zpracování fondů MNV (AS MV ČR, zasláno v červenci 1997). Archiválie jsou rozděleny do následujících skupin:

I. Knihy
a. Knihy evidenční
II. Spisový materiál
a. Spisy
1. Plánování a finance
1.1. Majetkové záležitosti - konfiskace, příděly, převody ma-jetku, národní správa, osídlení pohraničí
1.2. Místní daně a poplatky
2. Zemědělství a výživa, lesní a vodní hospodářství
2.1. Evidence zemědělských pozemků a budov
2.2. Rostlinná a živočišná výroba
3. Územní plánování a výstavba
3.1. Výstavba
4. Vnitřní správa
4.1. Šetření národní spolehlivosti
4.2. Seznamy domů a osob
III. Ostatní materiál - Soudobá dokumentace



Při pořádání byly skartovány nedůležité písemnosti v podobě duplicitních a multipli-citních kopií. Dále velké materiály skupiny S jako faktury, měsíční a dílčí statistická hláše-ní, obálky, složenky, žádosti, posudky atd.

IV. Rozbor obsahu fondu

Fond Místní národní výbor Čtveřín obsahuje písemnosti k dějinám obce v letech 1945 - 1963 (1966). Zahrnuje období samostatnosti obce od konce 2. světové války do sloučení ve společném národním výboru Sychrov tvořeném posléze místními částmi Čtve-řín, Doubí, Husa, Lažany, Paceřice, Radimovice, Radostín, Rybník, Sedlejovice, Sychrov, Třtí, Vrchovina, Zlatá Hvězda a Žďárek.

Materiály MNV uložené ve fondu jsou dochovány velmi torzovitě. Postrádáme nej-důležitější písemnosti MNV. Pro celé období fungování MNV zcela chybí zápisy z rad i plén národního výboru. Nejsou ani zápisy z komisí MNV. Mezi nejdůležitější materiál k dějinám obce tak paradoxně patří matriály náležející do jiných archivních fondů. Kon-krétně obecní kronika vedená v letech 1918 - 1950 a dosud uložená na obecním úřadě. O dalším pokračování není v obci nic známo. Kroniku zde nevedou ani po roce 1990. V SOkA Liberec je od roku 2001 uložena školní kronika psaná na místní základní škole s časovým rozsahem 1960 - 1991, která může dějiny obce doplnit.
Ve fondu jsou uloženy písemnosti týkající se konfiskací majetku německého obyva-telstva po roce 1945, národní správy a přídělů domů či pozemků (inv.č.).

Materiály k dějinám území je tak nutné hledat ve fondu ONV Liberec (NAD 150) resp. ONV Turnov (SOkA Semily).
V. Protokolární záznam o vypracování inventáře

Pod odborným vedením Mgr. Hany Chocholouškové (ředitelky SOkA Liberec), zpracoval písemnosti fondu v roce 2009 archivář Petr Kolín. Zpracovatel také sepsal úvod k inventáři a vlastní inventář. Čistopis byl vyhotoven s využitím sw MS Word 2003 a Inven-táře 2007 firmy Bach systems.


VI. Prameny a literatura

Administrativní lexikon obcí republiky Československé 1955, Praha 1955
Balík, H., Kučírek, J., Československá státní správa v současném období, Praha 1985
Baněčková, H. , Bílek, F., Působnost a činnost národních výborů, Praha 1974
Lexikon obcí ČR 1965, Praha 1965
Majerová, H., Prostředník, J., Čtveřín 1394 - 1994, Čtveřín 1994
Metodický pokyn ke zpracování fondů místních národních výborů (návrh), AS MV ČR, Praha 1997
Zprávy Státního úřadu statistického republiky Československé, roč. 27, řada D, číslo 1-16, Praha 1946